Ropa
_________________________________________________________________________________________________________________________________
Surová ropa je bezpochyby nejdůležitější komoditou na světě díky své dosavadní nenahraditelnosti ve světové ekonomice. Je základní surovinou pro výrobu benzínu, leteckého paliva, plastů a jiných.
Význam ropy pro světové hospodářství byl názorně ukázán už v roce 1973 v době arabského embarga na vývoz ropy do západních zemích. Během několika týdnů cena vzrostla o 400% a několik vyspělích zemí bylo uzavřeno do recese.
Inflace a nezaměstnanost se pohybovaly ve vysokých číslech ještě několik let poté. Ropné šoky v sedmdesátých letech (druhý mezi 1979/80) zdůraznil nenahraditelnost ropy. Z krátkodobého hlediska ovlivňují cenu ropy hlavně její dodávky na světový trh, neboli nabídka, která je velice nepružná a nedokáže rychle reagovat na vyšší poptávku. Možné výpadky nabídky proto trh velice bedlivě sleduje. Jsou to především geopolitická napětí, nepokoje, války, hrozba hurikánů, které mohou narušit poklidnou atmosféru a vyhnat cenu za jediný den o několik dolarů výše.
Kromě toho existují i sezéonní faktory, kdy například ovlivňuje cenu ropy v letních měsících zvýšená poptávka po palivech z důvodu motoristické sezóny apod.
Z dlouhodobějšího hlediska závisí cena ropy na velikosti nabídky a poptávky. Při investování je proto důležié znát, kdo jsou největší producenti a kdo jsou největší spotřebitelé. Důležité také je, kdo disponuje největšími zásobami.
Největším vývozcem ropy na světě je opět Saúdská Arábie, následovaná Ruskem a Norskem.
Největším dovozcem na světě jsou Spojené státy následované Japonskem a Čínou.
Poptávka po ropě z dlouhodobého hlediska se vyvíjí dle světového hospodářského růstu. Pokles světového hospodářského růstu snižuje poptávku po ropě. Celková světová poptávka po ropě roste díky ekonomickému růstu v zemích jako Čína, Brazílie, Indie a Rusko. V hledáčku investorů na trhu s ropou jsou proto také údaje o růstu HDP zejména z největších ekonomik světa.
Obchodníci s ropou sledují také bedlivě denní čísla nabídky ropy, která jsou dostupná na stránkách americké agentury EIA (Energy Information Administration). Velice sledované je také pravidelné týdenní zveřejnění zásob ropy a benzínu v USA. Dále je tu IEA (International Energy Agency), která zveřejňuje každý měsíc zprávu o trhu s ropou - informace o světové nabídce, poptávce, zásobách a cenách.
Na straně nabídky na trhu hraje významnou roli OPEC, tedy Organizace zemí vyvážejících ropu, která ovlivňuje přibližně 40% celosvětové nabídky ropy. Dohoda mezi zeměmi dlouhodobě určuje závazné kvóty, limitující objem produkce ze strany členských zemí. Vliv na cenu ropy na trzích může proto mít také oznámení o navýší či snížení těžby ropy organizací OPEC, což by znamenalo, že cena na trhu poklesne, respektive vzroste. Je nutné také dodat, že OPEC kontroluje asi 75% celosvětových zásob, takže bude i do budoucna významným hráčem.
Svůj podíl na ceně ropy má i dolar
Vývoj cen ropy v posledních měsících se připisoval obavám z nedostatečné nabídky a slabému dolaru. Rekordně slabý dolar měl také jistě svůj podíl na rekordních cenách černého zlata. Ropa je totiž kótovaná v USD, a proto slabý dolar ropu pro ne-dolarové investory zlevňuje.
Ovšem pokud přepočítáme cenu ropy na eura, tak ten nárůst ceny je podstatně nižší. S potvrzením zpomalení ekonomik eurozóny, Japonska, Velké Británie, a tedy nejen USA, obavy z nedostatečné nabídky částečně ustoupily a cena klesla za posledních 6 týdnů přibližně o 30 USD/barel z rekordních téměř 150 USD/barel. Pokles cen ropy umožnil i posilující dolar, kterému nahrávají slabá data z eurozóny, proto analytici očekávají zúžení úrokového diferenciálu mezi USD a EUR.
Nepříznivá situace na finančních trzích také obecně podněcovala investice do ropy a jiných komodit, u kterých byl vyšší potenciál růstu než například na akciových trzích.
